Karolino, jaké to pro vás bylo psát pro dětského čtenáře? Byla to výzva, nebo jste si tu změnu publika užila☺
Když jsem se rozhodla napsat dětskou knihu, nenapadlo mě, jak těžké to pro mě nakonec bude. Měla jsem nápad a informace, které chci předat, vysněného ilustrátora, ale až když jsem začala psát, přišlo uvědomění, jak náročný dětský čtenář je.
Láká vás pokračovat v psaní pro děti – třeba i pro ty, které už o výživu začínají zajímat samy, ale často čerpají informace z nesprávných zdrojů?
Ano, Mojí první knihu o jídle jsem totiž napsala během její tvorby třikrát - napoprvé pro čtenáře kolem třinácti let, poté jsem ji zjednodušila tak pro osmileťáka a nakonec jsem se dostala až k této finální podobě, takže připravená na to jsem. :-) Moje první kniha o jídle ale bude bavit i starší čtenáře, kteří samostatně hledají odpovědi na svoje otázky, ačkoliv může mást tvrdými listy. Přestože je určená primárně pro děti 4-6 let, kvalitní informace v ní najdou i děti starší a troufám si říct, že i rodiče nebo prarodiče, kteří chtějí jednoduché a stručné vysvětlení základních principů výživy. Zároveň bude kniha bavit i mladší sourozence, jelikož dvě hlavní postavy doprovází mlsný pes Oliva a kniha je plná obrázků jídla. Moje dvouletá dcera po ní - podotýkám, že dobrovolně :-) - sahá každý den.
Jak vypadá vaše ideální víkendové ráno?
Moje ideální ráno, ať už všední nebo víkendové, je takové, kdy se u stolu sejdeme všichni tři, nemusíme nikam spěchat, máme čerstvý chleba a okny na stůl dopadají sluneční paprsky. To jsou ingredience, které naznačují, že by to mohl být fajn den.
Jaká dětská svačinka u vás teď nejvíc frčí☺
Banánové lívance (pozn. 1 zralý banán, 1 vejce a 40 g ovesných vloček, rozmixovat a opéct lívance), kila čerstvých malin a mandlový máslo.
Když si chcete opravdu odpočinout, co děláte – vaříte, čtete, jdete do přírody…?
Už několik let vnímám, že si dokážu od mentální zátěže, kterou na mě moje práce vyvíjí, odpočinout jen ve chvíli, kdy jsem offline a bez možnosti mě zastihnout na telefonu, což se mi daří mezi norskými fjordy anebo při surfování. V Praze pak stavím Lego a jednou za čas si večer s kostičkami potřebuji naordinovat.
Co vás aktuálně inspiruje – ať už v jídle, nebo obecně v životě?
Před více než deseti lety jsem poprvé odcestovala na delší dobu do Norska, kde jsem pracovala v jedné místní malé kavárně uprostřed hor. Skandinávii považuju za svůj druhý domov a severská kultura je součástí všech aspektů mého života. V Norsku jsem dokonce založila svůj první blog a kvasový nehnětený chléb plný ovesných vloček a semínek a famózní cheesecake, recepty z naší norské kavárny, jsou dodnes na mém webu nejčtenější a nejoblíbenější.
Je někdo ve světě gastronomie – autor, kuchař nebo osobnost – ke komu se ráda vracíte pro inspiraci?
Hodně mě baví Ottolenhgi, ráda jeho kuchařky kupuji a prohlížím, hodně jsem se naučila díky projektu a kuchařkám Pasta Grannies, naprosto miluju jak videa na YouTube, tak obě knihy s recepty italských babiček, které doposud vyšly. Díky nim jsem začala před pár lety dělat domácí těstoviny. Co se týká pečiva, je pro mě obrovskou inspirací Juliana Fischerová alias Maškrtnica, když někam cestuji, tak vždycky mrknu na tipy k Taste of Prague a nejvíc jsem se toho za svojí kariéru naučila a stále se učím od Dariny Křivánkové, novinářky a mimo jiné bývalé šéfredaktorky časopisu F.O.O.D. Když jsem se se svým vzděláním v oblasti kvality potravin a výživy objevila na pozici editora webu o vaření ve vydavatelství, byla to ona, kdo mě naučil správně napsat recept a spoustu dalších praktických věcí, které využívám dodnes. A dodnes si občas mezi její recepty zabrouzdám pro inspiraci na rychlou večeři.
Děkujeme za rozhovor.
Knihu Karolíny Fourové najdete i u nás na eshopu.