"Inspiraci vidíme všude kolem," říkají designérky Anna a Tereza z Atelieru Monday
V Creammy Talks pro vás přinášíme rozhovory s ženami, které nás baví, fascinují a inspirují. Snoubí v sobě smysl pro krásu, podnikavost a touhu tvořit harmonický svět kolem sebe. Tentokrát jsme zpovídaly zakladatelky a majitelky designérského studia Atelier Monday, Annu Teresu Hamerskou a Terezu Ptáček, které jsou i autorkami našeho úžasného prostoru Creammy v Karlíně.
Vybavujete si, kdy a kde vznikly první obrysy Atelieru Monday? Co se od té doby změnilo, kam jste se posunuly?
Tereza: Naše seznámení je zpětně viděno celkem legrační. Můj manžel za mnou přišel po nějakém večírku se slovy, že potkal novou přítelkyni svého kamaráda Pavla, Aničku, a že bychom se měly kamarádit :). Viděly jsme se všeho všudy párkrát, zjistily jsme, že máme rády cappuccino v jakoukoliv denní dobu a vidíme skoro identicky to, co nám v ČR chybí v interiérovém designu. Na začátku roku 2020 jsme si řekly, že bychom si o tom neměly jen povídat a měly s tím něco dělat. A tak jsme založily firmu, mám dojem, že snad první den lockdownu, což bylo zpětně viděno paradoxně geniální - všichni se najednou zaměřili na dotahování domovů, ve kterých museli najednou trávit veškerý čas.
Anna: Začaly jsme s Terkou ve dvou s detašovaným pracovištěm v kavárně Miners. Dnes, po 3 letech, máme v týmu dalších pět kolegyň, designérek, projektových manažerek a stylistek. Z Miners jsme se postupně přesunuly nejprve do jedné místnosti, následně poloviny kanceláře a teď náš ateliér okupuje celé patro. Od původního navrhování jednotlivých v místností v rámci online designu jsme se posunuly k zaštítění kompletního návrhu a realizace - od prvotní idey, po zpracování dokumentace, dozorem nad realizací a doladěním posledního polštářku. Mimo osobní bydlení máme za sebou stále více komerčních realizací, včetně našeho oblíbeného Creammy v Karlíně. A co nám dělá největší radost - nachází si nás klienti pro náš styl a cítění a důvěřují naší optice vnímání interiérového designu.
Rukopis vašeho Atelieru je spojen s elegancí, kvalitními materiály, světlými barvami a nádhernou pozitivní energií, kterou do prostoru vnášíte. Z čeho to plyne?
Anna: Rády bychom odpověděly, že z nás :D.
Tereza: Obě jsme poměrně energické duše, které nabíjí spíše činnorodost. Asi i proto pak vyhledáváme prostředí, které nás naopak přenese do harmonie a takové si přejeme, aby byly i naše interiéry.
Jak se vám daří hledat rovnováha mezi pracovním a osobním životem?
Anna: Zatím se nám to úplně nedaří, ale snad jsme na dobré cestě. Snažím se, jak jen to jde, držet víkend volný. Když se nám ale nakupí realizace nebo něco hoří, tak je to víkend nevíkend a večer nevečer. Bez každodenní chůze, klidného kafe a společného času s rodinou nebo přáteli bych se asi místy zbláznila.
Tereza: Jsem na tom obdobně, nedaří. Myslím si, že dosáhnout denodenní rovnováhy a spokojenosti sama se sebou je pro mě nemožné. Snažím se proto vnímat místo jednotlivých dnů období. Týden musím dát maximum práci, další týden se snažím prioritizovat sebe a rodinu. Snažím se netrestat se za to, že jsem nestihla můj to-do-list. Vím, že jakmile to bude možné, jsem schopna naskočit zpět a vynahradit si stresující období. A ať je týden jakýkoliv, tak páteční večer a sobota jsou pak pro mě svaté.
Jaká je tvá představa o dokonalém volném dni?
Tereza: Začíná už o den dříve tím, že den předem půjdu spát dříve než před půlnocí, dobře se vyspím, vstanu brzy ráno, půjdu si zaplavat, ideálně do nějakého jezera, ale smířím se i s Podolím. Zajdu si na dlouhou snídani s rodinou nebo blízkými, která se nečekaně a mile protáhne, odpoledne zakončím na tak akorát náročné výstavě a v podvečer půjdu domů s tím, že nemám žádný plán.
Anna: Rodina, přítel, kamarádi, někde u skvělého jídla s mimosou, sport a chvíle pro mě, výstava a plánování cestování. A zakončení večera šachovou partií s přítelem, u které se vždy pohádáme, protože jsme oba extrémně soutěživí. Miluju to. :D
Kde hledáte inspiraci? Jak chytáte múzy?
Anna: Jednoznačně cestováním. Jiná místa, kultura, hotely, restaurace, architektura. Stačí víkend někde mimo Prahu a čerpám z toho i několik měsíců. V telefonu mám přesně 35 182 fotek, ke kterým se vracím pro inspiraci z cest :D. Fotím si vše, od textilu na křesílku v restauraci, kde se nám líbilo, až po přírodu. Inspirace vidím všude kolem.
Tereza: Od cestování na krásná místa po designové knihy v Book Therapy nebo lokální concept story. Miluji také klasickou americkou a francouzskou beletrii ala Great Gatsby, kde mi běží interiéry před očima.
Jaký by byl váš další vysněný projekt/značka? Jakou máte vizi?
Anna: Malým, velkým snem, na kterém s přestávkami pracujeme, je mít vlastní kolekci produktů. Takovou kapsuli nábytku, jakou chcete mít v bytě. Pár základních, lehce kombinovatelných a přenosných solitérů, které budou žít a růst s vámi. A ještě aktuálnější je náš “socializační” projekt, který doufáme, že bude mít premiéru ještě na podzim a měl by sdružovat ženy, které jsme na naší cestě s Atelierem Monday potkaly.
Tereza: Chtěly bychom vytvořit komunitu žen, které se nezávazně setkávají, inspirují, vyměňují si své myšlenky i knowhow. Uvědomujeme si, že různé podobné akce tu jsou, ale mám dojem, že jsou buď čistě oborové, nebo jde o velký byznys a hlavně je tam oficiální program. My bychom chtěly propojovat různé bubliny, které se v rámci svých profesí mezi sebou málokdy potkají a zároveň si svůj byznys nebo projekty vybudovaly samy - designérky, podnikatelky, režisérky, právničky, spisovatelky...
Na čem ujíždíte, co se jídla týče?
Tereza: Co opravdu nedokážu zastavit a ve výsledku mi pak nedělá dobře je chuť na čerstvý chleba, máslo a jakýkoliv dobrý olej.
Anna: Já si vždy něco oblíbím a to jím tak často, až se mi to přejí. Ale na čem pravidelně ujíždím, jsou zavařované kyselé okurky!
Jaké je vaše snové místo?
Anna: Spíše než špendlík na mapě je to vysněný domov vytvořený v mé hlavě s přemírou kamene, výhledy, velkou kuchyní a obrovským místem k setkávání se. Můj sen je mít místo, kde budeme vařit pro přátele a rodinu, přítel bude hrát své DJ sety a všichni budou popíjet Margaritu a smát se. :)
Tereza: Nemám vysloveně snové místo, věřím, že z krásného místa vytváří to snové hlavně lidé, kteří jsou se mnou. Ale pokud bych si je mohla s sebou vždy vzít, tak to jsou Novohradské hory, místo, které mám spojené s dětstvím. A pak plážové městečko Encinitas, kousek od San Diega, kam bychom se chtěli jednou vrátit s manželem a mít tam aspoň dočasné zázemí. A pokud bych si tam mohla dovolit vytvořit místo navržené naším Atelierem, tak to by byl naprostý sen.
Děkujeme za rozhovor a už teď se těšíme na další projekty Atelieru Monday. Jejich tvorbu si můžete prohlédnout zde: www.ateliermonday.cz